Co přinese nové nařízení EU o elektronické identifikaci a službách?

Ambicí návrhu je umožnit alespoň 80 % občanů EU identifikovat se prostřednictvím digitální „Peněženky“. Ta by měla mít podobu aplikace pro mobilní telefony, případně tablety a počítače, a vydávat ji budou všechny členské státy. Primární funkcí aplikace bude ověření totožnosti při jednání s veřejnou správou, obdobně jako je to již dnes částečně možné prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, s tím rozdílem, že peněženka bude fungovat i v ostatních členských státech. Na přání uživatele bude peněženka obsahovat i nahrané doklady jako řidičský průkaz nebo kartu pojištěnce, které budou použitelné i fyzicky v off-line prostředí.

Další funkcí má být možnost vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu s nejvyšší úrovní (tedy právního ekvivalentu vlastnoručního „ověřeného“ podpisu), opět použitelného a platného ve všech členských státech. Neměly by tak nadále vznikat situace, kdy elektronicky podepsaný dokument vytvořený dle pravidel jednoho státu nelze v jiném členském státě použít.

V současné době ještě není návrh schválený. Pokud projde, měli bychom se do dvou let dočkat toho, že již nebudeme potřebovat nosit u sebe peněženku s plastovými doklady, a veškeré smlouvy a další dokumenty budeme schopni podepsat bez dalšího odkudkoliv elektronicky.

 

Povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti s koronavirem

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo s platností od 29. listopadu 2021 zaměstnavatelům povinně testovat alespoň jednou týdně zaměstnance antigenními testy. Povinnost lze splnit také provedením testu v laboratoři nebo zdravotnickém zařízení. Výjimku z povinného testování mají zaměstnanci, kteří jsou plně očkovaní, prodělali onemocnění COVID-19 před méně než 180 dny, podstoupili v rozhodné lhůtě jiný test nebo při práci nepotkávají žádné třetí osoby (tj. ani jiné zaměstnance).

Zaměstnanci, na které se vztahuje výjimka, musí zaměstnavateli předpoklady pro uplatnění výjimky prokázat. K tomu stačí například předložit certifikát z aplikace „Tečka“ nebo covidpass. Ostatní zaměstnanci jsou povinni se testům podrobit. Pokud odmítnou, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit hygienické stanici a takoví zaměstnanci dále musí na pracovišti neustále nosit respirátor a držet si odstup 1,5m od ostatních zaměstnanců. Zde je třeba zdůraznit, že jde nejen o povinnost zaměstnavatele testovat, ale též o povinnost nechat se testovat. Lze tedy uvažovat i o tom, že v případech, kdy zaměstnanec nebude moci při odmítnutí testu práci vykonávat vůbec, protože z objektivních důvodů práci nelze konat s nasazeným respirátorem či s uvedenými odstupy, bude dána překážka v práci na straně zaměstnance.

O provedených testech je zaměstnavatel povinen vést evidenci, ve které zaznamená data testování a jména osob, které byly testovány. V případě pozitivního výsledku antigenního testu musí zaměstnanec bezodkladně opustit pracoviště a uvědomit svého lékaře. Ten vydá žádanku na provedení kontrolního PCR testu, do jehož výsledku nesmí zaměstnanec vykonávat práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Za takto strávenou dobu mu tedy náleží náhrada ve výši průměrného výdělku.

Aktuální opatření sledujeme a jsme připraveni pomoci s nastavením režimových opaření v návaznosti na ně.

 

Jak se ve smlouvách chránit proti inflaci?

Proti nečekaným změnám cen vstupů v důsledku inflace či jiných mimořádných výkyvů se lze bránit zakotvením inflační, případně cenové, doložky ve smlouvě. Inflační doložka je ujednání ve smlouvě, které váže zvýšení opakovaně placené částky (např. nájmu, mzdy, servisních poplatků) na hodnotu inflace, zatímco cenová doložka váže zvýšení platby na změnu ceny konkrétní komodity. V obou případech je možné při správném nastavení doložky ceny zvýšit jednostranně. Pro odběratele činí nárůst ceny předvídatelnějším, pro dodavatele pak představují snížené riziko krácení výnosu.

Po letech relativní cenové stability, kdy tyto doložky nebyly pro strany podstatné, je nyní třeba věnovat jejich nastavení zvýšenou pozornost. Nejčastějším případem, kdy se inflační doložky ve smlouvách používají, jsou smlouvy o nájmu. Doložky je však možné použít ve všech smlouvách, na základě kterých bude docházet k opakovaným platbám.

Inflační ani cenové doložky nejsou obecně regulovány žádným právním předpisem. Při uzavírání smlouvy je třeba dbát zejména na jejich určitost. Doložka by tedy měla být vázána na jasný a zpětně ověřitelný údaj o růstu inflace či navýšení ceny. V případě nevhodně nastavených cenových doložek může druhá strana požadovat například rozkrytí nákupních cen, což nemusí být v konkurenčním prostředí vhodné. Současně by měla být dohodnuta také lhůta, do kdy je možné inflační doložku uplatnit. Zásadní pak může být i to, zda se navyšuje původně sjednaná cena nebo do kalkulace vstupuje již cena navýšená v uplynulém roce. Špatně nastavené doložky přitom mohou vést k vleklým sporům.

Pro ošetření inflace a jiných cenových výkyvů ve Vašich obchodních vztazích je Vám naše advokátní kancelář plně k dispozici.