Bude do budoucna evidence skutečných majitelů neveřejná?

Soudní dvůr Evropské unie nedávno rozhodl o neplatnosti článku směrnice EU, která stanovuje povinnost členských států, aby byla evidence skutečných majitelů přístupná široké veřejnosti. V daném případě šlo o spor mezi obchodní společností a lucemburským obchodním rejstříkem, kdy se obchodní společnost domáhala, aby údaje o jejím skutečném majiteli nebyly veřejně přístupné.

Soudní dvůr na základě této předběžné otázky rozhodl, že ustanovení v evropské směrnici, podle kterého mají být údaje o skutečných majitelích společností přístupné široké veřejnosti, je v rozporu s listinou základních práv Evropské unie, podle které je zaručeno mj. právo na ochranu osobních údajů. Přístup široké veřejnosti k osobním údajům majitelů společností je zásahem do tohoto práva a to obzvlášť v případě, že tyto údaje jsou přístupné na internetu, a mohou být nejen volně vyhledávány, ale také uchovávány a šířeny. V takové situaci je potom obrana proti jejich zneužití velmi obtížná.

Podle soudního dvora je takový zásah do práva na ochranu osobních údajů vzhledem ke sledovanému cíli – předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu – nepřiměřený, a nadto není ani zřejmé jakým způsobem k danému cíli přístup široké veřejnosti k těmto údajům přispívá. I po zrušení ustanovení o přístupu široké veřejnosti mají k údajům z registru přístup vymezené subjekty jako např. finanční úřady. Nejedná se tedy o zrušení evidence skutečných majitelů jako takové, ale pouze o zrušení přístupu široké veřejnosti k němu.

Český zákon o evidenci skutečných majitelů zatím zůstal beze změny, dá se však očekávat, že v návaznosti na rozsudek dojde brzy k jeho změně, a to buď omezením přístupu veřejnosti k registru nebo omezením rozsahu veřejně přístupných údajů. Do té doby by také mělo být možné se alespoň individuálně domoci znepřístupnění svých údajů v registru. V případě, že byste požadovali řešit uvedenou záležitost již nyní, neváhejte se na nás obrátit.

 

K možnosti zveřejnění účetní závěrky se začerněnými údaji

Nejvyšší soud v nedávném usnesení naznačil, že zde může existovat oprávněný zájem na zveřejnění účetní závěrky bez některých údajů.

V daném případě šlo o dovolání společnosti, u níž bylo soudem rozhodnuto o zrušení s likvidací, a to z důvodu, že společnost ani na výzvu soudu nezaložila do sbírky požadované listiny (účetní závěrky). Společnost se proti tomuto rozhodnutí soudu nejprve odvolala a poté i dovolala k Nejvyššímu soudu. Jedním z argumentů bylo, že zveřejnění kompletních účetních závěrek by mohlo být zneužitelné v konkurenčním boji a také negativně zasáhnout do práva na soukromí jediného společníka.

Nejvyšší soud dovolání zamítl, avšak k námitce, že by zveřejněním některých údajů mohla společnosti vzniknout újma, se vyjádřil tak, že v takovém případě by bylo možné uvažovat o zveřejnění účetní závěrky bez těchto údajů. V usnesení není nijak upřesněno, o jaké údaje by mohlo jít, lze však předpokládat, že by nejspíš neobstálo začernění větší části účetní závěrky, ale spíše začernění pouze vybraných údajů. Vývoj praxe rejstříkových soudů a navazující judikatury v této věci může tedy přinést zásadní posun v této věci.

 

Zachrání firmy v případě nedostatku plynu kurzarbeit?

Podobně jako v případě koronavirové krize, je jedním ze zvažovaných opatření v krizi současné umožnění tzv. kurzarbeitu. Dle návrhu ministerstva by na příspěvek měly nárok firmy, které by v takové situaci nebyly schopné přidělit zaměstnancům práci minimálně v rozsahu 20 % a maximálně 80 % týdenní pracovní doby.

Nárok na příspěvek bude podle návrhu nařízení závislý na nařízeném odběrovém stupni a skupině, ve které je daný zaměstnavatel zařazen podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Týkat se bude vždy pouze těch zaměstnavatelů, kterým daný odběrový stupeň omezuje dodávky plynu, tedy zaměstnavatelů, kteří jsou tzv. chráněnými zákazníky podle vyhlášky, se však bude týkat až v krajních odběrových stupních.

Poskytovaný příspěvek na náhradu mzdy vyplacenou zaměstnavatelem činí podle zákona o zaměstnanosti 80 % takto vyplacených náhrad mzdy. Podmínkou výplaty příspěvku je, že zaměstnavatel zaměstnancům platí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku, tedy i při získání příspěvku bude mít zaměstnavatel náklady ve výši nejméně 16 % průměrného výdělku zaměstnance.