Svobodný přístup k informacím – zveřejňování údajů o odměnách

Již od začátku letošního roku je účinná novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Novela přinesla především změny v okruhu subjektů povinných poskytovat informace a rozsahu povinných informací. Kromě toho byly zavedeny také procesní změny, které by měly omezit možnosti šikanózních žádostí.

V návaznosti na předchozí rozhodnutí ústavního soudu je v zákoně nově definován tzv. veřejný podnik. Veřejným podnikem je podle zákona podnik, který vykonává některé vymezené činnosti (např. přeprava cestujících po železnici, nebo provozování distribučních soustav energií) anebo jakýkoli podnik s většinovou majetkovou účastí státu, kraje, nebo obce. Mezi výslovně zmíněné informace, které je veřejný podnik povinen poskytovat, pak podle zákona nově patří také údaje o výši odměn statutárních a kontrolních orgánů.

V případě dalších zaměstnanců pak veřejný podnik výši mzdy sdělí, pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace. Státem ovládané podniky na tyto žádosti zatím reagují spíše zamítavě; praxe, ze které by šlo dovodit okruh zaměstnanců, jejichž mzdy by měly být ve veřejném zájmu zveřejněny, zatím stále chybí, byť se připouští, že minimálně odměny top managmentu pod představenstvem podniku mají být žadatelům o informace sděleny. Veřejné podniky však budou mít také prostor pro vlastní uvážení, novela totiž zavádí také možnost odmítnout žádost, u které lze dovodit, že jejím cílem je způsobit nátlak na osobu, jíž se požadované informace týkají.

 

Chystaná novela zákoníku práce

Senát projednává návrh novely zákoníku práce, která by zjednodušila doručování písemností pro účely vzniku a změny pracovního poměru. V praxi by to znamenalo značné zjednodušení oproti dnešnímu stavu. V současné době je totiž nutné tyto písemnosti doručovat do vlastních rukou (byť s možností fikce doručení), což činí často v potíže.

Novela, pokud projde v současném znění, umožní doručování těchto písemností prostřednictvím e-mailu i datové schránky. V případě e-mailu bude nutné, aby šlo o e-mailovou schránkou, která není v dispozici zaměstnavatele – nebude tedy možné za tímto účelem používat pracovní e-mailové adresy. Za doručenou se bude považovat e-mailová zpráva poté, co její doručení potvrdí druhá strana. Fikce doručení tedy v případě e-mailu nadále nebude přicházet v úvahu.

U datových schránek výše popsané potíže odpadají, jelikož datum doručení vyplývá z doručenky a na jeho základě se případně uplatní i fikce doručení po deseti dnech ode dne dodání písemnosti do schránky. Do budoucna je nejasné, zda v případě zaměstnanců, kteří vykonávají také samostatně výdělečnou činnost a za tímto účelem mají datovou schránku podnikatele, bude možné doručovat do této schránky. V případě písemností od orgánů veřejné moci je takové doručení možné, avšak s vyloučením fikce doručení. Je otázkou, zda se tento výklad uplatní i v případě pracovního práva, jehož důležitou funkcí je ochrana zaměstnance.

 

Nový zákon o ochraně oznamovatelů

Od prvního srpna je účinný nový zákon o ochraně oznamovatelů. Zákon zavádí povinnosti pro zaměstnavatele v oblasti ochrany oznamovatelů protiprávního jednání. Povinnosti se týkají poměrně širokého okruhu subjektů – všech zaměstnavatelů, kteří mají více než padesát zaměstnanců a také některých zaměstnavatelů bez ohledu na počet zaměstnanců, např. orgánů veřejné moci v určitých odvětvích, některých zaměstnavatelů působících na kapitálových trzích apod.

Povinní zaměstnavatelé musí podle zákona zavést vnitřní systém, který umožní oznamovat protiprávní jednání tak, aby nedošlo k prozrazení totožnosti oznamovatele. Zaměstnavatel stanoví příslušnou osobu, která bude oznámení přijímat, posuzovat a následně na jejich základě i přijímat opatření k nápravě, nebo předcházení protiprávního jednání. Nejvyšší prioritou zákona je však ochrana oznamovatele, a tedy pokud by mělo řešení zjištěného protiprávního jednání oznamovatele ohrozit, nepřistoupí se k němu.

Zákon také do jisté míry prolamuje smluvní a některé zákonné povinnosti mlčenlivosti. Pokud se oznamovatel oprávněně domnívá, že je k odhalení protiprávního jednání nutné prozradit informace jinak chráněné smluvní povinností zachovat mlčenlivost, bankovním tajemstvím nebo povinností zachovat mlčenlivost podle daňového řádu, nedopustí se oznámením porušení těchto povinností. Mlčenlivost advokátů, notářů, nebo daňových poradců však zůstává zákonem nedotčena.

Za přestupky proti novému zákonu ze strany povinných osob bude možné ukládat pokuty až do výše jednoho milionu korun. Osobě, která podá vědomě nepravdivé oznámení pak hrozí pokuta do výše padesáti tisíc korun. Povinnosti vyplývající ze zákona platí od prvního srpna. Jedinou výjimku mají zaměstnavatelé, kteří mají méně než dvě stě padesát zaměstnanců – ti mají čas na zavedení oznamovacího systému do patnáctého prosince letošního roku.